Podzim 2015

Neděle 13.12.2015

13. prosince 2015 v 2:37 | Lesní tráva
2:30 Do prdele práce! Zas mě všechno štve. Sotva jsem si před 2 měsíci našla velmi dobře placenou brigádu (100/h), budu muset po Novém roce hledat jinou. Brigádníky z agentur totiž měli jen na předvánoční období. No, i kdybych to věděla, stejně bych tam šla, za ty prachy ;)) Netuším ale, kde naberu tak slušnou a cálovanou brigádu. Budu se muset uskrovnit :( Takže dovolená, nad kterou jsem začala snít, asi padá. Bakalářka stále na nule, prostě nestíhám. Učím se na zkoušky, sleduji TBBT a vymalovávám si protistresové omalovánky. Uklízím domácnost, připravuji se na předvánoční odlet a předčasné domácí falešné Vánoce. 95% dárků koupeno a zabaleno, už jen čekám, až pošta doručí zbytek a vše doladím.

Pondělí 23.11.2015

23. listopadu 2015 v 13:30 | Lesní tráva
13:30 Posledně jsem psala, že bych ráda jela příští rok do Francie. No, to je roztomilé... V rámci posledních událostí jsem svoje rozhodnutí zamítla. Stejně chce R. spíše do Anglie, nebo tak. Mám stále méně a méně času. Blíží se totiž konec semestru a odevzdávání všemožných prací a předtermíny a do konce prosince mám mít napsanou teoretickou část bakalářky (haha, nemám ještě ani domyšlené téma). Strašný skluz jsem nabrala v nizozemštině. Chci to dnes a zítra dohnat ve svém naivním dojmu, že se to dá zvládnout. Good luck, dumme Miststücke. První výplatu už jsem utratila (tralala, zase kosmetika a už i nějaké vánoční záležitosti). Trochu jsem ale vypustila práci (v pátek a pondělí jsem se na to vyloženě vykašlala a nikam jsem nešla), takže další měsíc to s výplatou nebude tak horké a já budu ráda, když opravdu nakoupím dárky, které jsem naplánovala. A to jsem původně chtěla, aby mi něco zbylo. Ještě teda něco vydělám v prosinci, tak pořád bych měla mít nějakou rezervu. Alespoň nepřibírám a v rámci možností i sportuji a nevypadám tak hrozně a krásně voním. Malá útěcha pro velkou depku.

Sobota 7.11.2015

7. listopadu 2015 v 18:41 | Lesní tráva
18:30 Dlouho jsem si sem nic nezapsala, protože jsem přešla na papírovou formu. Jednoho dne jsem prostě šla obchoďákem a rozhodla se koupit si malý deník a malou propisku a teď většinou píšu při cestě autobusem. Pokud tedy vedle mě nikdo nesedí a nejsem naprosto vyčerpaná. Což je málokdy, jsem teď pořád v jednom kole. A když náhodou ne, tak se přespím, přecpávám a válím a nic se mi nechce. Každopádně mám ale mnohem větší odhodlání se sebou něco dělat, jakýsi vnitřní neklid, který mě pořád popohání. Nakoupila jsem nějakou drogerii. Sním o více penězích, abych mohla nakoupit další. Snad hodně vydělám, aby mi něco po vánočním šílenství zbylo. Taky bych ráda příští rok s přítelem jela někam na dovolenou. Jenže to bych musela všechno naplánovat a zorganizovat já (a kdybych to nebyla já, stejně bych mu nedůvěřovala, protože vím, že není pedant a detailista, jako já). Přemýšlela jsem nad Francií nebo Řeckem... Jenže tomu by muselo hlavně předcházet nakupování. Botů a oblečení, abych se třeba ve Francii necítila jako naprostý ignorant vnějšího vzhledu. Uvidí se, co na to pak přítel, finančně bych na tom měla být dost dobře, pokud moje práce jako skladnice bude stále ok. Z nějakého důvodu mi na bradě a spáncích vyrašilo akné. Nejspíš to bude z části strava a z části stres, takže se to teď snažím urovnat. S R. jsme se dost hádali, ale už by to mělo být v pořádku.

Sobota 10.10.2015

10. října 2015 v 15:10 | Lesní tráva
15:00 Tak je tu konečně podzim, moje nejoblíbenější období! Ironií je, že pro R. je to taky favourite season a zrovna pouze v něm se neuvidíme, protože si nemůže jentak udělat volno od školy (zatímco já bych si klidně vycestovala jako nic). Od minula už jsem si zvykla, že nebývá moc doma, pořád někde lítá a je znavený a na zlu jménem Facebook mu přibývají holky (no jo, i kluci, ale ti mi samozřejmě nevadí :-D). Jen si na to zaprskám a všechno v klídku. Opravdu se zatím tento semestr učím, nizozemština je teda pěkný záhul (a to jsem měla teprve první lekci, ale přednášející se zdá... docela líná, vše děláme prakticky sami). Klasicky jsem přibrala a to mě opravdu dožralo, jelikož si toho všimla i matka a začala se svými nemístnými komentáři. Pěkně jsem ji sjela, i když měla pravdu. Přitom teď chodím na pinec a není to zrovna lehárko pinkáníčko.

Práci zatím nemám, akorát jsem se registrovala do takového menšího online polo-letadla a uvidíme, pokud to nebude nic vynášet, není problem zrušit. Ale už vážně potřebuji peníze, jelikož zítra rezervuji letenky (chacha, 23. odlétám a vracím se až po Novém roce) a také bych nerada letos ''rušila Vánoce''. Koukám se, kde se dá, snad něco bude. Matka mi vyčítá, že poprvé nebudu doma, s rodinou. Bohužel jí nemůžu na plnou hubu říct, že naše rodina stojí za pendrek a je to faleš zaplněná rutinou. Protože u nás se nikdy palčivá témata neřeší. Ono většinou cokoliv, co chci řešit, je posláno do kytek, takže proč s tím vůbec začínat. Já budu jen ráda, že nejsem doma. Oni si myslí, kdovíjak mi nebudou chybět. Minimálně mamahotel. Prosím vás, jsem dospělý člověk, navařit a napéct si umím sama (a chutná mi to více a je to zdravější) a postarat se o zbytek také není žádný problém. Klidně i trochu hladovět, než být ještě kolik roků zkyslá tady s těmi otrapy. Kolikrát si říkám, proč já se vlastně ještě pořád snažím se jim nějak zavděčit. Že pomáhám, kupuji dárky apod., přestože občas to není ani opětováno. Nejsou schopni si ani na mě vzpomnět, když mám svátek. Ale pořád se budu cítit blbě, pokud práci neseženu a nenakoupím všem nějaké pěkné dárky. Pro R. chci udělat hrnek se společnou nebo mojí fotografií, pro jeho matku moje matka upletla parádní šálu. A taky mě učí plést, abych udělala šálu pro R. Mám pocit, že to navrhla proto, aby mi mohla nadávat, jak jsem neschopná + aby ukázala, jak je šála od ní krásnější. Ať si, já se z toho nepodělám :) Ještě bych potřebovala něco vymyslet pro R. babičku, protože mi posledně darovala kamínky s motivačními nápisy. Je umělkyně a má ráda zvířata, přírodu, klasika. Jenže co s tím? :-P Pro ty tři tedy určitě mít dárky budu, zbytek se uvidí. A ještě jsem si vzpomněla - matka je taky bez práce. Nechovali se k ní férově a neplatili řádně, tak odešla. Sice jsem ji v tom podporovala, protože je nesmysl zůstávat v takové práci, ale teď zas pořád čučí doma. Můžu jen doufat, že si něco minimálně začátkem příštího roku najde (když se já snažím jí s tím pomoct, vždycky se akorát vymlouvá a hledá si práci sama).
 
 

Reklama
Reklama