Sobota 10.10.2015

10. října 2015 v 15:10 | Lesní tráva |  Podzim 2015
15:00 Tak je tu konečně podzim, moje nejoblíbenější období! Ironií je, že pro R. je to taky favourite season a zrovna pouze v něm se neuvidíme, protože si nemůže jentak udělat volno od školy (zatímco já bych si klidně vycestovala jako nic). Od minula už jsem si zvykla, že nebývá moc doma, pořád někde lítá a je znavený a na zlu jménem Facebook mu přibývají holky (no jo, i kluci, ale ti mi samozřejmě nevadí :-D). Jen si na to zaprskám a všechno v klídku. Opravdu se zatím tento semestr učím, nizozemština je teda pěkný záhul (a to jsem měla teprve první lekci, ale přednášející se zdá... docela líná, vše děláme prakticky sami). Klasicky jsem přibrala a to mě opravdu dožralo, jelikož si toho všimla i matka a začala se svými nemístnými komentáři. Pěkně jsem ji sjela, i když měla pravdu. Přitom teď chodím na pinec a není to zrovna lehárko pinkáníčko.

Práci zatím nemám, akorát jsem se registrovala do takového menšího online polo-letadla a uvidíme, pokud to nebude nic vynášet, není problem zrušit. Ale už vážně potřebuji peníze, jelikož zítra rezervuji letenky (chacha, 23. odlétám a vracím se až po Novém roce) a také bych nerada letos ''rušila Vánoce''. Koukám se, kde se dá, snad něco bude. Matka mi vyčítá, že poprvé nebudu doma, s rodinou. Bohužel jí nemůžu na plnou hubu říct, že naše rodina stojí za pendrek a je to faleš zaplněná rutinou. Protože u nás se nikdy palčivá témata neřeší. Ono většinou cokoliv, co chci řešit, je posláno do kytek, takže proč s tím vůbec začínat. Já budu jen ráda, že nejsem doma. Oni si myslí, kdovíjak mi nebudou chybět. Minimálně mamahotel. Prosím vás, jsem dospělý člověk, navařit a napéct si umím sama (a chutná mi to více a je to zdravější) a postarat se o zbytek také není žádný problém. Klidně i trochu hladovět, než být ještě kolik roků zkyslá tady s těmi otrapy. Kolikrát si říkám, proč já se vlastně ještě pořád snažím se jim nějak zavděčit. Že pomáhám, kupuji dárky apod., přestože občas to není ani opětováno. Nejsou schopni si ani na mě vzpomnět, když mám svátek. Ale pořád se budu cítit blbě, pokud práci neseženu a nenakoupím všem nějaké pěkné dárky. Pro R. chci udělat hrnek se společnou nebo mojí fotografií, pro jeho matku moje matka upletla parádní šálu. A taky mě učí plést, abych udělala šálu pro R. Mám pocit, že to navrhla proto, aby mi mohla nadávat, jak jsem neschopná + aby ukázala, jak je šála od ní krásnější. Ať si, já se z toho nepodělám :) Ještě bych potřebovala něco vymyslet pro R. babičku, protože mi posledně darovala kamínky s motivačními nápisy. Je umělkyně a má ráda zvířata, přírodu, klasika. Jenže co s tím? :-P Pro ty tři tedy určitě mít dárky budu, zbytek se uvidí. A ještě jsem si vzpomněla - matka je taky bez práce. Nechovali se k ní férově a neplatili řádně, tak odešla. Sice jsem ji v tom podporovala, protože je nesmysl zůstávat v takové práci, ale teď zas pořád čučí doma. Můžu jen doufat, že si něco minimálně začátkem příštího roku najde (když se já snažím jí s tím pomoct, vždycky se akorát vymlouvá a hledá si práci sama).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama