Leden 2015

Sobota 31.1.2015

31. ledna 2015 v 4:11 | Lesní tráva |  Zima 2014-2015
4:00 Ach jo. To jsem zase dopadla. Ve středu jsem jela s rodiči do kina a pak jsme s kamoškou nakoupily první várku jídla a chlastu na čtvrtek. Táhly jsme se s tím pěkně. To jsem ovšem ještě nevěděla, že ona má plán i na středeční večer. Pozvala svého kamaráda, hráli jsme dvoje hry... a vypili 5 flašek vína, fujky. Kolem čtvrté kamarád vypadl a šly jsme spát. Já jsem se ovšem vzbudila už v osm a nemohla jsem usnout. Takže jsem čekala do desíti, než budu moci vzbudit kamarádku a dáme trochu sebe a byt do pořádku. Zajely jsme si do restaurace, nadělaly další nákupy (takže nás to všechno vyšlo asi na tři litry), táhly další množství všeho možného zpátky na byt. Odpoledne jsem si nakonec ještě hodinku schrupla, pak už přijela další holka a o něco později kluk. Ti už si dávali vínko a zelenou, vodárku (hnus), já si počkala, až dojde i poslední kluk. To jsme už začali hrát naši proslavenou chlastací hru a i já musela pít. Takže se vypilo něco zelené, láhev vína, 2 láhve bílého rumu, láhev ginu a láhev kapitána. Bohužel jednoho blbečka napadlo, že budeme hrát flašku stylem, na koho ukáže hrdlo, ten něco svleče. No a kdo asi jako první skončil úplně nahý, že ano... Taky jsem nakonec jako jediná neměla na schování ani blbý polštář. Naštěstí celkem brzo se rozhodlo, že to stačilo a všichni jsme se zas oblékli a oni usnuli. To už bylo kolem desáté ráno. Já chvíli vzpouzela po bytě, pak se dala do pořádku a rozhodla se vypadnout domů. S sebou mi zadala kamarádka vyhodit jednoho borce, aby taky šel. Samozřejmě jsem ho absolutně nemohla vzbudit. Přišla jsem na parádní řešení - ztřískala jsem ho jeho vlastním řemenem. Pak už se trochu zmátožil a já ho mohla vypravit a poslat šalinou domů, jak prvňáčka. Sama jsem sedla na bus a domů dorazila odpoledne. Celkem uchraplaná, po dlouhé době jsem zase dost kouřila. Kupodivu jsem zhubla 2 kila. Takže jasný recept na hubnutí - žrádlo a hodně chlastu, trocha cigaret. Připadám si jak B. Jones.

Pátek 23.1.2015

23. ledna 2015 v 3:34 | Lesní tráva |  Zima 2014-2015
3:30 Sakra. Sakra!!! Jsem naprosto neschopná. Tedy jediné místo, kde jsem schopná, je práce. Tam jsem vždy hodně schopná. Jinak jsem naprosto mimo. Už už budu mít zkoušky hotové. Zjevně jednu nezvládnu, to je potupa... Guy mě parádně vyděsil. Operace mu byla odložena na konec února. Takže chce přijet tak za 2-3 týdny. Dělá si prdel? Za takovou dobu se na něj nedokážu připravit, leda bych chodila do posilky, lila do sebe akorát ty šílené drahé hubnoucí koktejly a konverzovala s chlapama, protože v momentální době s nimi nejsem vůbec schopná mluvit (a to už je vážně divné). Ještě ho napadlo, že pojedeme do Amstru. Jasně, celá žhavá na křivo. Prý jestli chci vzít s sebou kamarádku, tak ať ho upozorním, vezme jiné auto... Houby tak, zamítla jsem to. Pojede tam sám, na zpáteční cestě. Mám šílené nervy. Nějakou dobu jsem opět hubla, ale období nechuti opět odeznělo a přišla slečna žravá. Dala jsem si párkrát scuka s kamarádkou, zašly jsme do restaurací, do kina (celý sál jen pro nás, když nepočítám nějakého chlapa, který se tam chvíli po začátku filmu přišoural). No a samozřejmě se slečnou žravou přišla i slečna drahá a hravá. Takže neustálá chuť na utrácení prachů, žrádlo a sex. Naštěstí, jediný, který by mně mohl dostat do postele, je Guy a s ním se to nepodaří, protože takhle to už zkrátka nedělám. Tfuj, tfuj. Prachy taky tolik neutrácím, musím přece šetřit! Ještě abych za sebe nechala někoho platit, to teda ne... Holt tedy jen žeru a vesele si prokrastinuji ve víru seriálů, blogů, filmů, her, knih, časopisů, kamarádky, Guye a práce. Příští týden už to bude jinak..... Vážně!

Pátek 16.1.2015

16. ledna 2015 v 3:24 | Lesní tráva |  Zima 2014-2015
3:00 Ta divná psychická bolest, kdy se mi těžce dýchá. Zapomínám dýchat. Panika. Neodvratný pocit zkázy. Co se mi to sakra děje... Kluci mně zvou na rande. Muži mě zvou na rande. Spolužáci flirtují a vyhledávají moji společnost. S PJ už je to dávno pryč. Nemohla jsem mu důvěřovat, popřála jsem mu vše nejlepší do života... Hlavně nějakou slečnu :) Za to se bavím teď s někým naprosto jiným, jedinečným odlišným způsobem. Dřívě jsme se tolik nebavili, ale poslední dobou jsme se sblížili. Chce mě vidět. Ale copak by mu mohla holka jako já nabídnout? Guy. Tak strašně dokonalý. Poprvý se mi líbí chlap, co má svaly. Je mu 31. Je vysoký. Ách. Tak hodný, pro rodinu by udělal cokoliv, ochranný typ, člověk, který to s holkami myslí opravdu vážně, keeper. Není nic, co by se mi na něm nelíbilo. Nejdříve musí za dva týdny na operaci nosu a jakmile se mu to pořádně zahojí, chce přijet. Snad to klapne. Nikdy jsem příliš neuvažovala o ideálním muži, ale Guy... Sakra, on mě snad začaroval :) Klidně na něj počkám. Samota mi nevadí. Myslím na něj celé dny. Ne, není to láska, je to okouzlení. Jestli z toho něco bude, nebo ne, na to je právě třeba počkat. Stejně o nikoho v okolí nemám zájem. Nedovedu si představit, že by někdo mohl být lepší, než on. Jenže vážně - jak si ho můžu já zasloužit? Především ten směšný kontrast mých špeků s jeho vypracovaným tělem, jeho schopnosti vůči mně, která si čučí v pohodlíčku u rodičů a jen chodí občas do školy a do práce. Takže teď opět začínám trochu dělat na svém těle. Pokud by zjistil, že se mu líbím, musím se mu líbit co nejvíce.
Komplikací je teď kapku zkouškové období. Příšerně jsem se stresovala s ročníkovou prací. Celé týdny mé myšlenky směřovaly k tomu, že ji budu muset obhajovat. Teď to mám za sebou, obhájila jsem. Ani na mě nepadla úleva, jsem pořád napjatá, protože mám ještě 4 zkoušky. Sice je to tak poloviční stres oproti ročníkovce, ale také mi to moc nedodá. Pokud už všechno udělám, tak mám po příštím týdnu do půlky února klid. V práci moc nebývám a neproplatili mi zrovna bonus, takže tam budu muset zavolat a dožádat se ho. Auta se vůbec teď nečistí, je kosa :) Můj ex po mně vyžaduje vrácení věcí, které mi daroval. Tvrdí, že je jen půjčil. Je to ubohé. Klidně mu je vrátím. Vtipné je, že já jsem mu během vztahu půjčila peníze a ty mi doteď nevrátil a ani se mu do toho dvakrát nechce. Prý kdyby měl spočítat, co se kvůli mě najezdil... Další ubohost. Dobře jsem ho odhadla, že jsem se s ním rozešla, ihned začal nahánět novou holku, i přes tu jeho slibovanou lásku přes hory a doly. S takovým člověkem nechci mít nic společného, falešný...