Srpen 2014

Úterý 26.8.2014

26. srpna 2014 v 1:09 | Lesní tráva |  Léto 2014
1:00 Ucho je v pořádku (nečekaně se spravilo samo). Rodina tak ani nějak neřeší, že jsem single. Ex mi nakonec poslal všechny věci na dobírku (a solila jsem skoro 2 kila... hajzlík). Horší je, že už se našlo několik kluků, kteří by mě rádi vytáhli na rande. Nejsem na to připravená. Nemám vůbec představu o tom, o čem bych se s nima měla bavit, protože vše mi připadá už stokrát dokola omleté, všechno tohle už jsem si kolikrát prožila dokolečka znova a znova. Nicméně tedy asi s jedním zajdu zatím aspoň do kina, tím se snad nic nezkazí, ne? Stejně vypadá jako mladý ucho, možná je snad i o rok či o dva mladší. Nikoho nechci. Už mám po krk těch kompromisů, obav a těch všech povinností a pout ve vztahu. Nemluvě o bolesti. Vlastně bolest je v pohodě, horší je spíš napínání, nejistota a vztek. Nemám na to si někoho zas pouštět pod hroší kůži (vážně, dostal se tam vůbec někdy někdo??). Jsem neustále v jakémsi unaveném a rozbitém stavu, přitom více piju, jím zdravěji a spím dostatečně. Počasí? Psychika? Těžko říct. Každopádně teda nemám krámy, asi mi zase vynechávají (plus pro mě). Na druhou stranu jsem zjistila, že jakmile je trochu chladněji, bolí mě klouby v prstech rukou. Teď mě třeba bolí už dva dny. Co to sakra má být, v mém věku? Co si počnu za takových 30 let? No nic, jdu do světa snů, tam je stejně nejlíp (i při tom nejhorším snu). The dreams in which I´m dying are the best I´ve ever had. I find it hard to tell you, I find it hard to take. When people run in circles it´s a very, very...

Sobota 23.8.2014

23. srpna 2014 v 17:53 | Lesní tráva |  Léto 2014
17:50 Smutek z rozchodu se stále nedostavil. Měla bych se kvůli tomu cítit špatně? Naopak se mi vrací nadrženost. Takhle brzy jsem to opravdu nečekala a je to hrozné. Myslela jsem, že už nikdy nebudu tak šíleně to.... však víte co :-D Všichni se ovšem diví, že jsem si už nenašla dalšího partnera, tak jako vždycky. Jasně, nějaký kluk by se mi líbil, ale poslední dobou na vztah nemám myšlenky (jen na sex, ty perverzní hrošice!!!). Vrhla jsem se na pečení muffinů a rodina i známí si to nemůžou vynachválit. Necvičím, nemám na to náladu. Takže v září umřu vyčerpáním a ostudou za své špeky, natřásající se při sprintu v tělocvičně. Předvčerejšky jsem byla na pohovoru v pojišťovně. Sestra mě tam dostrkala, protože nabízeli brigádu a ona tam pracuje. No, výběrovým řízením jsem prošla, ale pak už se mě neozvali. Zjevně si ze zbytku lidí, co řízením prošlo, vybrali spíše ty, co mají více času (nestudují a nepracují, tak proč chtějí brigádu, hajzlíci?!). Pořád tedy jen fabrika a čištění aut, nevadí. Těším se, až si pořídím ten noťásek. A taky si konečně MUSÍM založit účet u banky, pronto! Konečně totiž můžu jít pro potvrzení o studiu.

Sobota 9.8.2014

9. srpna 2014 v 18:32 | Lesní tráva |  Léto 2014
18:30 Ani jsem za celou dobu kvůli rozchodu nebulela. Je jasně vidět, že to byla dobrá volba. Ex mi ještě neposlal věci, takže prý příští týden, kvůli výplatě. Přestala jsem cvičit, protože jsem byla více zaneprázdněna nákupy, uklízením a vařením - matce nebylo moc dobře. Mám teď z toho, že necvičím a moc nechodím mezi lidi takové dumky-žalky. Jsem ale moc unavená na to, abych něco podnikla. Opět se vyskytl nějaký problém s ušima, levé mám takové zalehlé a divné. K ušnímu se mi nechce, protože to zas skončí akorát drahými kapkami, které podle mě nic neřeší, protože to stejně i s nimi odezní až někdy za týden. Nevím, proč mi dnešní sobota připadá jako neděle. Nesnáším neděle a teď si budu muset prožít hned dvě za sebou. Matka má zítra narozeninovou oslavu, tak to doma bude k nepřežití. Jedna z neteří tady navíc zůstane přes týden. Uh oh. Ještě mě čeká oznámení, že jsem single, rodině. Ale to mě moc netrápí. Poměrně často chodím pracovat, ale podmínky jsou čím dál horší úměrně tomu, jak stálí pracovníci ponižují brigádníky. Je to hnus, velebnosti. A blíží se škola a to je hnus největší. Jediný plus je, že tou dobou budu mít svůj vytoužený noťásek.

Sobota 2.8.2014

2. srpna 2014 v 17:48 | Lesní tráva |  Léto 2014
17:00 Nebyl čas, nebyl čas. A přitom se toho tolik změnilo. Třeba to, že od úterý jsem single. Prostě už to dál nešlo, pořád jsme se hádali a už mi bylo jasné, že to nemá cenu. Respektive o rozchodu začal mluvit přítel a já souhlasila, načež on to chtěl vzít zpátky a prosil, ať jsme spolu. Pche, to tak. Jeho chování poslední dobou mě naprosto probudilo a utvrdilo v tom, že budu raději sama a spokojenější, než pod pantoflem. Začala jsem cvičit, od neděle jsem si denně dávala do těla, ale včera se mi nechtělo a vynechala jsem :( Já padouch, musím to dnes napravit. Do práce jsem chodila často a proto nebyl čas psát sem. Nechce se mi teď nic, jsem na sebe naštvaná, že jsem včera necvičila, ale dnes se mi také nechce. A to mám ještě uklízet pokoj a vyběhat 2x Adolfa. Ten mě taky dožral, když si myslel, že můj nehet je nějaké okousávadlo a prokousl mi kůži na palci a tekla mi krev. Hňup jeden. Matka mi koupila knihu o morčatech, takže klasicky polovina věcí v knížce se neshoduje s realitou, ale fotky mají teda perfektní. Myslím na to, abych vydělala dost peněz na noťas, nejraději bych si pořídila Lenovo ThinkPad EDGE E130, ale tolik určitě nenašetřím :( Budu muset najít nějaký levnější... a bude to pak beztak šunt :(