Čtvrtek 26.6.2014

26. června 2014 v 3:50 | Lesní tráva |  Léto 2014
3:15 Dům mi dělá naschvály. Takhle v noci nejdřív začne dělat divné zvuky záchod, hned potom bojler. Pak přestane téct voda a osvěžovač sepne přesně v tu chvíli, když jdu kolem. No jo, asi má dům taky období krize, jako já. S přítelem je to na nic, s prací taky (takže i s penězi), v rodině je to na hovno a i chudák Adolf má problémy. Ale asi všechno postupně, ne?

Tak ve čtvrtek jsem byla na Diamond Race a slušně jsem si vydělala. Kilo na hodinu, proč ne. Přitom jsem se postarala jen o pár aut a to jen částečně. Vyjeli jsme v 11 a vrátila jsem se kolem sedmé večer a dostala 6 kil. Spálila jsem si ruce a na nohách oblasti za kolenem (???). Od té doby se mi skrz auta šéf neozval a ve fabrice taky NIC NENÍ. Takže žádná výplata nebude, mám jen schovaná 4 kila na prášky a bonboniéru pro mamku a drobáky v prasátku (tam budou tak 3 kila, řekla bych). V prdeli to je. Alespoň jsem si ale stihla na léto koupit boty a kraťasy, takže letos jsem na ta vedra připravená. U přítele jsem byla teď dva víkendy a oba byly na hovno. Ten první byl totiž nemocný, jak už jsem psala, a v ten druhý jsme se prostě nějak to... hádali... No nebylo to ani hádání, ale takový věčný stav neshody a protivnosti, obviňování, zklamání a tak. Už mi to vážně leze na mozek. Pozitivní je, že se přítel konečně objednal na operaci, pravděpodobně mu vyjmou krční mandle, aby už nechytal ty hnusné angíny. Vážně, nedokážu si představit horší angínu, než mívá on. Nevím, jak naši situaci vyřešit. To je tak, když se najdou dva ublížení paličáci se svou pravdou. Teď spolu téměř vůbec nekomunikujeme a celkem mi přijde.... nevhodné, že se vůbec nezajímá, jestli nemám nějaké problémy. Ale to jen z principu, protože stejně vždy všechno řeším sama a nepotřebuji moc podpory.


Takže když jsem se v pondělí dopoledne vrátila od přítele domů, matka mi sdělila, že pro mě má špatnou zprávu. Začala s tím, že u nás v sobotu byli policajti kvůli otcovi. Moje představivost se rozjela na plné obrátky a stejně pořád nedokázala vysvětlit takové absurdní sdělení. Pak tedy po mém zmateném pohledu moje matka pokračovala, že je to kvůli tomu, že se konečně našla otcova matka. Mrtvá ve svém bytě asi od března, tip dal pravděpodobně někdo ze sousedních bytů skrz zápach. S babkou jsme dávno přerušili styky, protože se chovala naprosto příšerně, to není třeba rozebírat. Dále jsme se jen občas dozvídali o nějakých exekucích, blázinci (?)... A pak byla nezvěstná. Parádní zpráva pro mě takhle po ránu, ale byla jsem ráda, že mi to sdělila osobně. Je to pěkný průser, protože pravděpodobně budeme muset zaplatit veškeré náklady na pohřeb (jednoznačně spálení, ale teta je pro pohřeb, což je nemyslitelné) a kdo ví co ještě, protože se babka zadlužila, kde mohla. V bytě měla bordel, že to nebyl byt, ale skládka. Proběhla pitva a výsledky mi sice rodiče neřekli (asi je neví, nebo to nepovažují za nutné), ale určitě to nebyla vražda, spíš tipuji prášky. Já si babku pamatuji jen matně z dětství a odjakživa jsem ji nesnášela (smradlavý byt, hnusný jídlo, uřvaný afektovaný hlas, hrozné chování), ale rozhodně z toho nemám dobrý pocit. Brrrr.

Jelikož sedím teď celé dny doma a občas jen vylezu na chvíli ven, kde ostatní stejně jen hulí, chlastají nebo šňupou, tak si Adolf nejspíš řekl, že potřebuji nějaký program a chytl všenky. Musel to dostat ze sena nebo podestýlky, protože venku nikdy nebyl, z chovné stanice to nemá a s jinými zvířaty se nestýká. Což je samozřejmě další čára přes rozpočet, protože já na prostředky k léčení peníze nemám a naši mají plnou práci s řešením babky. Stejně ale kapky a dezinfekci zaplatí a já pro to zajedu do města, abych jim aspoň nějak ulevila. Nejvíc mě sere ta bezmoc, když vím, že ho to kouše a já s tím zrovna teď nemůžu nic dělat. Suma sumárum - všechno je na piču. Práce není, žádná vhodná třetí brigáda se nenabízí, ''kamarádi'' jen dělají již zmíněné činnosti (a sere je, když jim někdo nadává do feťáků), s přítelem jsme taky na kordy a doma je to taky na hovno. Plus jsem líná jako veš, protože když mě nic netěší, nemám sebemenší motivaci něco dělat a nechávám matce starost o celou domácnost. Stydím se za sebe, vlastně je mi ze sebe úplně na blití, ale nic nezměním, takhle to prostě je. Možná kdyby se někdy rodiče zajímali, co má dcera za život, tak bych hýbla prstem i bez tázání. Jen žeru, piju, spím (min. 12 hodin denně), vyprazdňuji se a pečuji o hygienu a občas i vzezření. Čekám, že ze mne bude brzo kopa hnoje. :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama